HISTORIE DĚNÍ KOLEM AMERICKÝCH AUTOMOBILŮ V NAŠÍ REPUBLICE

Dříve nežli se pustíme do samotné historie našeho klubu, je třeba se zmínit o historii amerického automobilového hnutí v Čechách a na Moravě. Úplně na začátek je nutno připomenout, že bývalý komunistický režim nepřál ničemu západnímu a už vůbec ne americkému. Vlastník automobilu „Made in USA“ byl bývalým režimem považován za jakéhosi spojence zlého a státem odsuzovaného „imperialistického“ světa. Navíc od znárodnění v únoru 1948 se k nám ameriky přestaly oficiálně dovážet a spolu se zánikem zastoupení (dealerů) zmizela i jakákoliv možnost servisu těchto vozů či pouhého získání náhradních dílů. Komunistické Československo se všemu západnímu uzavřelo a majitelé amerických aut byli nuceni provozovat své vozy s velkými problémy.

Přesto se v tehdejší ČSSR nacházela spousta zajímavých amerik, které se k nám dostávaly nejrůznějšími způsoby. Nejčastěji jako vyřazené ambasádní vozy, odprodané přes podnik zahraničního obchodu Tuzex do rukou soukromých vlastníků, nebo jako individuální dovoz od známých zpěváků, sportovců a v neposlední řadě i cirkusů a varieté. Další častou alternativu představoval nákup amerického vozu Barrandovskými ateliéry pro potřeby natáčení. Posledním způsobem, jak se k nám do ČSSR americký vůz dostal, byla autonehoda cizího státního příslušníka na našem území, kdy se havarovaný vůz odprodal a posléze většinou amatérským způsobem opravil a opět provozoval.

Přes sledování STB a mnohdy i perzekuci se v naší zemi našlo několik majitelů – nadšenců, kteří se v první polovině 80. let rozhodli uspořádat sraz amerických automobilů. Tato téměř hrdinská akce se uskutečnila na popud inzerátu jednoho z aktérů, uveřejněného na sklonku roku 1982 v tehdejším Světě Motorů: „Všichni fandové z řad majitelů amerik – ozvěte se nám. Zn: 1.sraz – klub“. Tento první sraz, konaný v červnu 1983 v autokempu v Pržně u Frýdku Místku, uspořádali Otakar Hovjacký, Pavel Strnad a František Šnóbl. Unikátní akce se zúčastnilo na tehdejší dobu neskutečných 17 amerických vozů, jejichž majitelé si vůbec poprvé v dějinách Československa mohli vyměnit své zkušenosti s těmito jedinečnými stroji. Nutno podotknout, že tehdy nebyla auta z 50. a 60. let považována za veterány a téměř všichni majitelé je využívali jako dopravní prostředky denní potřeby. Největším problémem bylo udržet je v chodu, a to bez použití originálních náhradních dílů, které v ČSSR prostě neexistovaly. Bohužel nebyla k dostání ani odpovídající maziva a oleje, na což doplácely hlavně automatické převodovky. Přes všechny problémy byly ameriky pro své majitele jedinečnými stroji, které se jen tak nenabízely k prodeji a tudíž se velmi špatně sháněly. A není se čemu divit. Stačí jednoduché srovnání s tehdejší evropskou a potažmo československou automobilovou produkcí. Jen těžko byste hledali srovnatelný vůz, který by mohl konkurovat pětiapůlmetrovému sedanu či kupé, a to jak pohodlím a vybaveností, tak i silným osmiválcem pod kapotou. O pocitu vlastnictví něčeho zahraničního, v tomto případě dokonce amerického a neřkuli „zakázaného“ ani nemluvě.

 

Nelze se proto divit, že srazy amerických vozů našly velkou oblibu jak mezi svými majiteli, tak i mezi širokou veřejností. I přes tehdejší velmi špatnou informovatelnost (mobilní telefony a internet představovaly sci-fi z jiné galaxie) se vždy na akci dostavili diváci. Kontrast s tehdejšími škodovkami, žigulíky, wartburgy a trabanty, představoval setkání dvou zcela odlišných světů a pohled na pohupující se americké křižníky, jedoucí v koloně při vyjížďce, byl pak pro mnohé diváky naprosto úžasným, fascinujícím zážitkem.

V průběhu let 1983 až 1993 byly pořádány dvě až tři akce ročně, které organizovalo několik nadšenců. Mezi známá pořadatelská jména patřili již zmínění Ota Hovjacký, František Šnóbl a Pavel Strnad, dále Zdeněk Andrýsek, Lubomír Líma, František Ovesný, Antonín Hájek, Roman Bašta, Jiří Zborník, Milan Dlábik, Rostislav Raisr a Zbyněk Pokorný. Všem těmto lidem patří obrovský dík, neboť svojí činností položili základy toho, na čem dnes budujeme a co nás baví.

Zlomový okamžik nastal v roce 1994, kdy vznikl první český klub pod názvem First Bohemian US Cars Owners club, založený Pavlem Kopáčkem a Luďkem Šimůnkem. Americké dění v Čechách a na Moravě se rozpohybovalo nebývalým způsobem. Byly pořádány pravidelné akce, a to dvakrát a leckdy i pětkrát do roka. Počty amerik, jejich majitelů a fanoušků se rozrůstaly mnohem rychleji než dřív. Stouplo celkové povědomí o amerických autech i Americe samotné. Klub pořádal zájezdové akce, svým členům umožňoval získat průkaz HV a také vydával vůbec první český časopis o amerikách pod názvem „Big Block“.

Na jaře roku 2000 se First Bohemian US Cars Owners club rozpadl a jeho členská základna, zahrnující majitele amerik z celé republiky se rozdělila do několika nových klubů, které vznikly téměř současně.

************************************************************************************

HISTORIE NAŠEHO KLUBU

Český klub majitelů amerických automobilů vznikl v červnu roku 2000 a nedlouho na to byl zaregistrován v AČR (Automotoklub České republiky). Kořeny klubu jsou však mnohem hlubší a díky některým svým členům sahají až do osmdesátých let. Prvotní členskou základnu tvořila větší část základny zaniklého klubu „First Bohemian“. Klub začal pořádat své vlastní srazy a pokračoval v testování historických vozů. Členská základna se rychle rozrůstala a postupně stabilizovala.

Důležitým mezníkem v dějinách našeho klubu bylo vystoupení z AČR a vznik Asociace klubů amerických vozidel (AKAV) v roce 2002. AKAV, jako jeden ze sedmi subjektů Federace klubů historických vozidel (FKHV), sdružuje těchto pět amerických klubů:

1/ Český klub majitelů amerických automobilů z.s. (ČKMAA)

2/ Klub přátel US cars z.s. (KPUC)

3/ Cadillac klub ČR z.s. (CKČR)

4/ American Cars Club Brno z.s. (ACC Brno)

5/ Czech Corvette Club z.s. (CCC)

Současně se vznikem AKAV se náš klub přetransformoval a byly přijaty nové stanovy. Klub začal aktivně spolupracovat s ostatními americkými kluby a to především s KPUC a Cadillac klubem ČR.